3. část

 

Rod pánů z Bystřice vlastnil díl obce bezmála půlstoletí. Zřejmě před rokem l490 (vklad do Moravských zemských desek byl proveden se zpožděním až roku 1497) však Mouchnice opět změnily.majitele. Zápis o prodeji je poměrně stručný, a proto nebude na škodu uvést jeho plné znění (poprvé je zde uváděna i mouchnická tvrz):

"Protivec z Bystřice i s svými erby své vlastní dědičné zboží, kteréž držal po otci svém. tvrz Múchnice s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, platy, požitky, s robotami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s horami, vodami tekutými i netekutými, s mlýnem i mlýniščem i s pustú vsí Komosov a v Křivúsi, co sluší k tvrz Múchnici a od starodávna slušalo, ješto sem to sám držal a jakož to zboží v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a jest vymezeno, nic sobě ani svým erbóm tu práva, panství ani vlastenstvie nepozůstavuje ani zachovávaje, to všecko vkládá ku pravému dědicstvie Janovi Miňovskému z Velikých Lazník a jeho erbóm a potomkóm ku pravému jmění a dědičnému držení a požívání. A jestliže by jemu to zboží kde ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moří a mrtví. "
Jan Miňovský z Lazník si Mouchnice ponechal až do své smrti v roce 1512. Tato část obce je pak opět na prodej. Obchodní transakci zorganizovali nám dobře známý Protivec z Bystřice, Prokop z Voděrad a Mikuláš z Krsovic; kupcem se stal Št'astný z Vrchřečic, o kterém nic bližšího nevíme. Snad to byl jen zprostředkovatel, protože stále ještě v roce 1512 se majitelem mouchnické tvrzi, dvoru, devíti lánů, tří podsedků, pusté vsi Komosov a všeho, co k mouchnické tvrzi patřilo v Křivousích, stává Tas z Ojnic. Valná část Mouchnic tak byla přičleněna k bučovického panství, protože pán z Ojnic o rok dříve koupil od Mikuláše Kropáče z Nevědomí městečko Bučovice s tvrzí a vesnice Marefy, Uhřice a pusté Soběbřichy.
Tas zemřel bez mužských potomků, a tak jeho majetek zdědily dcery Anna, manželka Václava z Boskovic, a Markéta, manželka Bernarda ze Žerotína. Anna posléze získala i podíl své sestry. Václav z Boskovic, který se psával rovněž i "na Bučovicích", zanechal majetek synům Albrechtovi a Janovi Černohorským z Boskovic. 5. dubna 1560 se oba bratři o společná panství rozdělili, bezdětný Albert pak odkázal celé panství svému nevlastnímu bratru Janovi, staviteli bučovického zámku.
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a na Bučovicích zemřel 30. dubna l597. Bučovické panství obdržela dcera Kateřina, která vzala svého manžela Maxmiliána z Lichtenštejna (1578-1643) na spolek. Ten po její smrti získává celé panství - městečko a tvrz Bučovice i s pivovarem, Marefy, Kloboučky, Uhřice, Nevojice,Brankovice, Letošov, Nemotice, Kožušice, Malinky, Snovídky, Bohuslavice, větší část Mouchnic - a dalších patnáct vsí pro rod Lichtenštejnů. Maxmilián byl rovněž majitelem ždánického panství, které se díky konfiskacím majetku nekatolických pánů mimořádně rozrostlo: k původním osmi obcím postupně přibylo dalších jedenáct vsí. Maxmilián z Lichtenštejna a jeho rod se tak přiřadili k nejbohatším šlechticům v zemi. V roce 1890 došlo ke spojení ždánického a bučovického panství a statek Bučovice - Ždánice patřil lichtenštejnské primogenituře až do roku 1945.
Druhou (tu menší) část Mouchnic držel roku 1506 Jindřich z Poličky, který ji posléze postoupil Janu Ždánskému ze Zástřizl, majiteli buchlovského panství. Ten roku 1544 provedl po dohodě s Vilémem z Víckova a na Cimburku úpravu vybírání mýta. Vilém z Víckova se vzdal poplatků z mýta vybíraného v Mouchnicích, které dříve příslušelo k hradu Cimburk, Jan Ždánský pak Vilémovi postoupil vybírání mýta v Koryčanech. Mýto, které náleželo k hradu Buchlovu, se pak tedy vybíralo v Mouchnicích, Koryčanech, ve Stříbrnicích, u hradu Buchlova, v Buchlovicích, u velehradského kláštera a přední brány Starého Města. Mýto měli platit pocestní, " což přes hory jedou aneb jdou, jakž sou ta mejta od starodávna vyměřena a vysazena". Rovněž byla přijata zásada, že ten, kdo zaplatí mýto ve Stříbrnicích, Buchlovicích nebo v Mouchnicích, už nebude povinnen platit v Koryčanech (a naopak).
Tato přátelská dohoda předznamenala příští události. O tři roky později, roku 1547, Jan Ždánský ze Zástřizl zapsal svůj díl Mouchnic s veškerým dalším příslušným majetkem včetně mýta a lesů nazývaných Společní, a dalšího zboží v Křivousích, Vilémovi Víckovi a na Cimburku. O rok později Vilém vložil na svém zboží (a mimo jiné i na mouchnických lesích, mýtu a dalším majetku v Mouchnicích) pět set kop grošů českých coby věno manželce Markétě z Opatova. Tato část obce se tedy stala součástí koryčanského panství.
Páni z Víckova si ponechali díl Mouchnic více jak dvě desetiletí. Podle údaje z roku 1576 (obchod však byl učiněn patrně dříve) prodal Vilém z Víckova a na Prusinovicích Cimburk, městečko Koryčany se svobodným mýtem, Mouchnice se svobodným mýtem a další vsi Gabrielu Mailáthovi hraběti a dědičnému pánu země Fogarašské. Tento představitel uherské šlechty získal na Moravě inkolát, což znamená, že byl přijat do moravské stavovské obce. Mailáth byl původně luterán, později však přestoupil i s manželkou ke katolictví. Zemřel zřejmě již roku 1577 a byl pohřben v Olomouci.
Koryčanské panství pak získala Mailáthova žena Anna Banfyová z Dolní Lindvy. Vavřinec Eder ze Štiavnice na Janovicích a na Sovinci, který si na majetek rovněž činil nárok, však pro značné komplikace a četné soudní žaloby celou věc uzavřel (až na základě soudního rozhodnutí, kterému se musel podřídit) a do zemských desek nechal vložit až roku 1588. V zápisu je uvedeno, že součástí majetku je polovina vsi Mouchnice, určitě se však jednalo o údaj nadsazený, protože "koryčanská" část obce byla zřejmě výrazně menší než část náležející bučovickému panství, ke kterému patřila i mouchnická tvrz.

 

Vyhledávání

Kontakt

Obecní úřad Mouchnice Mouchnice 7
68333 Nesovice
-----------------------------

IČO: 00373460
Banka: 18523-731/0100, Komerční banka
internet: www.mouchnice.cz

-----------------------------
Úřední hodiny:
Po: 8.00 - 11.00, 14.00 - 17.00
Út: 8.00 - 12.00
St: 8.00 - 11.00, 14.00 - 17.00
Čt: 8.00 - 12.00
Pá: 8.00 - 12.00
-----------------------------
Tel.: 517 367 428
ID datové schránky: szzbzgf